Vrh "B" -Všechna naše štěňata již mají své nové pánečky.
Narodilo se nám 7 štěňat, dvě holky-modré , 1 černý kluk jako uhel a 4 modří lumpíci. Matkou byla opět naše fenka Chicory, otec byl opět ze země původu- Itálie. Jmenuje se Hulk dei Dauni
Hulk má HD"B".
Narodil se špičkový vrh vzhledem ke kvalitě obou rodičů(výstavní a pracovní).
PS: Novinka- 1.2.2005:Hulk má za sebou právě svou první výstavu v Itálii,MVP Milano a skončil Výborný 4!!,což je v konkurenci pri účasti cca 60 CC obrovský úspěch.
Doufám,že si i tento vrh povede stejně jako vrh "A",který mi dělá velkou radost.
S rostoucím bříškem Čikory rostla i moje nervozita. Zvlášť,když si naše "dáma" dávala s porodem potomků pěkně načas. Lidé,kteří mají u mně již zamluvené přírůstky do svých rodin mnohdy také již nedočkavě žhavili telefon,jestli se již mohou těšit,já měla 14 dní volno,abych měla na mimča dostatek času . A Chícha dělala,jakože nic,jakože vůbec rodit nemusí. Sice jí to břicho trochu vadí,ale je jí skvěle a takový jídelní servis(kdy se denně podávají mňamky jako kuřecí šunka,papriky,hovězí masíčko,kuřátka a hromady super dobrot včetně mléčných,si přece musí prodloužit.
I když určitě věděla,že se pak v tom bude stejně pokračovat,musela toho plně využít-jinak si nedovedu vysvětlit,že porod natáhla až na 67.den. A já denně měřila od 58. dne teplotu,jestli neklesne pod 36,5. Klesla-a týden se držela na 37,1! Takže veškeré poznatky,že když je teplota dole, fena do 24 hodin porodí u nás neplatily. Tu teplotu 37,1 měla i 20 min před porodem,takže je zde opět vidět,jak je každý jedinec osobitý-jak lidé,tak i psi. Chichňa měla všechny známky blížícího se porodu. Sestouplo jí břicho, chodila hrabat do porodní bedny,přirození jí zčervenalo a nateklo a spustilo se,cecíky měla jak kojná-nateklé a červené. Přesto stále nic.
Jak míjel den za dnem a nic se nedělo, měla jsem z toho opravdu nepříjemný pocit....poptávala jsem se u zkušenějších kamarádek pejskařek,které odchovaly již určitě o mnoho víc než já co dělat kdyby...
Říkali jen-jestli je vše v pohodě, čekej,kdyby něco-vem ji na veterinu. Upřímě mě to moc neuklidnilo-jsem beran a musím mít vše v pořádku a tak jak má být-když to tak není jsem nesvá. A minulý vrh přišel na svět za 62. dní a teď ještě stále nic...... Ale dočkala jsem se,jak se říká:"Dočkej času,jako husa klasu"-jenže vysvětlujte to "Beranovi"! Až konečně 15.2.- 66 den březosti v noci se Chicha probudila,vytřeštila oči a šla vehementně hrabat do bedny v obýváku. Střídala to s neklidem,neustálými přesuny od mé dcery k nám do ložnice,pak otravovala celou noc-že ven na dvorek,tak hrabala v boudě, pak zas domů. To už jsem věděla,že je to opravdu tady. Jenže jsem už samozřejmě celou noc nespala, v 5 ráno jsme se šly venčit do lesa(Píkošů na nás koukal stylem"nějaká prdlá,ne-ještě spím" a nešel..), pak jsem v půl sedmé vypravila dceru do školy a Čikina začala zrychleně dýchat a kňourat.
Celé dopoledne pak hrabala,funěla,běhala,chvílemi spala. To už jsem byla sice nevyspalá,ale naprosto klidná,protože vymodlený porod byl konečně zde! Okolo 14.45 byl na břiše vidět první stah. Přemístila jsem jí do bedny a stahy byly čím dál tím častější a silnější. Odešla 1. plodová voda a hodinu po ní byl venku první a (jediný) černý kluk,vážil 700 gr. Chicha si tentokrát vybrala polohu k porodu ve stoje(minule v polosedu,pololehu),takže jsem jí vždy štěndo zachytila do dlaně(aby neměli již od útlého věku parašutistický výcvik), a čubina si již všechno obstarala dále sama, očistila,překousla pupeční šnůru,sežrala obal a placentu.
Opět nepotvrzené pravidlo,že když necháte feně sežrat všechny placenty,dostane obrovský průjem. Chicha i minule snědla všechny(sice jen 3), tentokrát všech 7 a nic-žádný průjem.Ne,že bych jí chtěla všechny záměrně nechat sníst( na každém rohu to píší-hrozí průjem), ale prostě u své fenky to nestíhám jí v čemkoliv zabránit. Sotva je štěně venku,obrovskou rychlostí ho začne opečovávat a blekurychle ho zbaví obalů, zhltne placentu. Asi kdybych já sama štěně ošetřovala a přestříhla pupěční provazec,pak by to bylo proveditelné,Ale já jí v tomhle nechávám volný průběh,ona si ví rady sama. Já jen lehce asistuji, a to je myslím správné nechat zvířeti jeho instinkty,být na blízku a zasáhnout v případě nutném a potřebném.
Prostě tam sedět(jsem na okraji bedny) a sem tam vypomoci(ještě prcka dosušit,zvážit atd). Rodila celkem 5 hodin,všechno šlo skvěle,před 8 večer se narodila poslední holka-sice nejmenší 450 gr, zato nejčipernější a nejhladovější a s nádhernou hlavou. Kluků je 5, jeden černý,čtyři modří-všichni mohutní s pěknými hlavami,holky 2 modré,jedna větší( když ta šla na svět, moje mamča ji okomentovala slovy: " to je kus-vypadá jak lilek"-nebyl to lilek,byla to jen psí holka-moc pěkná a pak ještě ta poslední čipera,která je sice menší ,ale naprosto úžasně v typu CC,s pěknou kostrou a cpe se vehementně, tak určitě do měsíce zbytek smečky hravě dožene. Porod skončil,prohmatala jsem jí bříško,nic tam už nebylo.
Ještě jsem vytřela porodní bednu od zbytků plodovek,dala čisté ležení,vytřela savem podlahy, dala prostěradla do pračky a chtělo se mi už šíleně spát. (tenhle kolotoč se nemění absolvuji ho 3x denně,když jsou mimina) Byla jsem strašně unavená,ale taky strašně šťasná,že vše dopadlo OK,mimina spokojeně cucají u mamimky, maminka spokojeně usnula a JÁ?? No samozřejmě,že NE. Spím v obýváku(u nich),jak se hnou oni,tak i já, a můj spánkový deficit ještě naroste, protože příští týden musím již do práce(někdo za mě ten nájem zaplatit musí a budu to opět já,sponzor pracovní se ještě nenašel),ale dělám to ráda, zvlášť když se vrh zase moc povedl a jednu holku si určitě nechám. Až budu v práci,zbyde část práce s nimi mamině(za což jí patří zde můj převelký dík, protože každou fíkovinu,kterou si vymyslím, obvykle absolvuje bez větších připomínek se mnou) a manželovy(který odhodí zednické náčiní a bude se zabývat týden se štěňaty). A já? Oznámím opět svým zákaznicím,že jsou zase"miminka" a funguji pracovně v omezené podobě. Jsou natolik laskavé(už zvyklé),že mi to tolerují.
Ale tihle prťousové CC za to stojí,je vidět se narodit a růst.(hlavně si jedno nenápadně nechat..-kéž bychom měli nafukovací dvorek(a peněženku??) CC je opravdu těžce návikové zvíře, z jeho závislosti nevede cesta zpět.
Náš první vrh CC , který se narodil v létě 04 byl opravdu povedený. Štěňat bylo sice málo, jen tři kousky , ale zato se povedla.
Rodina mající matku pejskařku si časem zvykne(nebo se jen tak tváří, že jí to už nevadí) na to, že některé víkendy ji téměř neznají, obývák se čas od času změní v porodnici, dcera bobuje na cvičáku(abych ji měla pod dozorem-ještě, že ho máme z kopce) , že v mrazáku je převážná většina sortimentu masa pro psy, (viz příklad u mojí kamarádky, kde po manželově dotazu“Co je k večeři?“ zazní“Bramborák!“ „ A to kuře nejez, to je pro psa!“), že se musí povinně luxovat a vytírat denně, že nemáme doma koberce, ale lino a plovoučky, že občas nejsem v práci na víc než týden si mé zákaznice také zvykly(také snad), že na srazy s kamarády nosím kromě menšiny fotek dcery a manžela většinu fotek se psy, že se musí všichni( včetně babičky a dědy) před odchodem z domu do civilizace prohlédnout, jestli jim (věšinou přes noc, nebo v nestřežené chvíli) NĚKDO tím svým všudy přítomným sosákem neososal oblečení a neudělal na něm cintanec, za na který by mohl být leckterý slimák právem hrdý!
A já abych to všechno stihla zkompletovat(tj.uklidit,uvařit,učit se s naší malou do školy,,chodit do práce,věnovat se ještě těm našim čtyčnohým a v neposlední řadě i mému manželovi) bych někdy oceníla nafukovací den. Jenže je to jako nemoc, jednou chycená a stále se vracející. Prostě pejskařina.
Jak ta pracovní-cvičáková , tak i výstavní a chovatelská.
Prostě ať si říkáte stokrát-už nikdy-přijde to zas a zas. Říkala jsem si , dám sobě i Chichině roční pauzu (ten kdo již někdy měl doma v bytě neposedná psí prťata teď přesně ví, o čem je řeč,:být u porodu, spousta nocí nespat, sledovat jak rostou, přibývají na váze, učí se chodit a posléze i jaksepatří po psím řádit, najít jim nové pánečky a nakonec to všechno když Vám odjíždějí ořvat-to je naprosto skvělé a naprosto vyčerpávající současně). A pak je k mání opět super pes na krytí , řeknete si- ale ne, až za půl roku…
Jenže-…sakra, je tak pěkný, Chícha je zas ve své kondici, krycí pes má super tělo, hlavu, povahu , skvělý rodokmen, dobré nohy, nikdy tady nekryl a k té naší holce se hodí….. a už to jede…!! Přemýšlíte ,chci si už po Chichině jednu holku nechat a bude zrovna hárat….. tak jo .., no a jste v tom znova!!!
Tak se nastal den D ke krytí, dopadlo to super, moc se jí pozdával, nedělala žádné drahoty. Tentokrát jsem nejela na ultrazvuk , prostě jsem čekala, jestli jí naroste bříško. Již od krytí se chová „jsem budoucí matka“.
Nastávající mamina se hodně šetří, hodně spí, hodně z počátku jedla a pak jako již u minulého vrhu-měla těhotenskou nevolnost. Prostě 3. týden březosti jí bylo pár dní špatně. Je to sranda, je to úplně stejné, jako u ženských-vidí jídlo a chce se jí zvracet, nevezme si vůbec nic, vše je „ble“.
Jak tohle skončilo, zase se cpala, nejraději papriky, šunku, syrové hovězí, kuřata a přílohu, smetánky, mrkev jablka-jen ty granule byly (a jsou stále „BLE“-na ty přijde řada až pár dní po porodu, kdy je vše „mňam“ a to v jakémkoliv množství- hladoví mimiňáci mají spotřebu!). Bříško narostlo, od 55. dne je cítit pohyb štěňat, a s blížícím se dnem porodu jsou viditelná jak lumpačí i pouhým okem.
Teď již měřím teplotu, jakmile klesne okolo 36-36,5(z normálních 38 C) tak nejdéle do 24 začne porod . Je to poměrně spolehlivý ukazatel blížícího se porodu. Držte palce, pak napíši, jak jsme již podruhé rodili.
MINULÝ VRH "A" Fotky štěňat od narození až po fotky jak rostou jsou k nahlédnutí v sekci - fotky
1.ŠTĚŇÁTKA VRHU A SE NARODILA 10.7.2004,1 KLUK A 2 HOLKY-JSOU MODROSTŘÍBRNÁ-ŽÍHANÁ,
Chicha se osvědčila jako opravdu skvělá matka,trpělivá a pečující.
Otec štěňat VRHU A: pes Jason v majetku Sandry Schmidt (Itálie,Německo), zahr. krytí - DKK0/0, žíhaný, mohutný, velice přátelské a vyrovnané povahy -je to uplně nová krev, zatím nebyl ještě v chovu v ČR použit, v poslední době byl oceněn na Evropské výstavě Výborný 2. Je to syn legendárního šampiona Tuarega, jeho matka AKIRA je také velice úspěšná šampionka mnoha států. Je velice pravděpodobné, že mají propojeny pracovní i výstavní předpoklady.
Všechna naše mimča "A" již mají své nové pánečky,jsou roztroušena po celé republice.
ADAM(jako jediný chlap ve vrhu) má své nové pánečky,zůstává v Praze.(což jsem moc ráda,budu ho vídat i na cvičáku),ma super exteriér,tak uvidíme,zda se dokáže prosadit i na výstavách.
ADÉLKA(Babu)má také novou smečku,odjela na sever Čech k prima rodině s dětmi.
ANETKA odjela až na skoro druhý konec ,jižní Moravu.I ta má velké šance se na poli výstav uchytit,je to nádherná holka.
Všem svým odchovaným drobečkům přeji do života jen to vše nej.
Fotky otce štěňat vrhu A-Jasona:
