Je mnohem lepší začít individuálním výcvikem v místě,kde není moc rušivých elementů.Samozřejmě základ je přivolání,a to u žravých jedinců na pamlsek,u těch zbylých na oblíbenou hračku.Je potřeba se štěňetem- jak jen to jde,začít chodit do rušných míst,kde je hodně lidí,zvířat,vjemů,hluku atd, tahle fáze se nesmí zameškat,protože pak v pozdějším období,je velice těžké odnaučit dospělého psa aby se nebál aut,vlaku,apod.Cane corso má delikátní povahu,a má li žít ve městě plném takovýchto nástrah,musí se s problémy setkat co nejdříve a musí mu takříkajíc zevšednět. Já například trávila měsíc den co den na autobusové zastávce a koukali jsme na auta a hlavně na lidi,na které od štěněte vrčela(zdáli se ji divní),nechávala jsem ji hladit od cizích(což velmi nelibě nesla-jsem přece paničky,tak co na mě saháte?). A výsledek? Teď ji smí pohladit kdokoliv,je sice paničky,ale když chce? Rozhodně to nijak nesnižuje kvalitu psa,že by míň hlídal.Naopak,stane se z něj vyrovnaný pes,který se nebojí a zakročí jen v případě,kdy je to nutné.
Každý z mých psů je jiný-Chícha to co se naučila předvádí s elegancí dámy(jestli se někdo kouká jak to umí),Pikola dělá vše s radostí a šaškuje(to čumíš jak chodím u nohy,tak pojď blíž ať tě líbnu). Jako u jiných ras,i tady při výcviku hraje roli povaha(Cholerik,flegmatik atd.) a člověk podle toho musí postupovat,vymýšlet fígle a kličky a ono to vždy nějak jde,žádný pes není tak hloupý,aby se nenaučil základy poslušnosti. Já psy cvičím od 11 let ,caníky mám skoro 3 roky a musím konstatovat,že jsou k výcviku vhodní,zatím mě nepřesvědčili o opaku i když mi hodně známých říká“ovčák je lepší“- ale není.Dobře vycvičení CC je předčí v mnohém,italští policisté je používají jako služební(je pravda že jdou do práce až jako 3 letí zralí psi) a to svědčí o jejich mnohostranném využití.Výcvik je strašně baví, na cvičák se vyloženě oba těší,jsou rádi s pánem,ať už jim připraví jakoukoliv zábavu.
Je ale taky pravda,že i při výcviku je to moloss každým coulem(dokáže se pěkně urazit),ale když s tím člověk počítá a přejde to v žertu,je během chvíle opět ochoten spolupracovat.
Je to pes jednoho pána(rodinu sice miluje a uznává,ale pán je jen jeden). Pakliže ho cvičí pán se stoprocentním postavením šéfa smečky,podá skvělý výkon a za něj by položil život. Proto je mám doma,obdivuji jejich obrovskou sílu,obrovskou eleganci,jejich smysl pro humor a bezmeznou oddanost rodině a hlavně tvárnost,kterou má málo který Moloss.